Coronavirus porazíme adaptací. Postavme společně GHN.

| Libor Zezulka

Tento příspěvek berte, prosím, jako součást globálního brainstormingu. Nejsem epidemiolog, virolog, nejsem ani lékař, nikdo z integrovaného záchranného systému. Pokud něco, jsem podnikatel v digitálních technologiích, ale na tom, kdo jsem, vůbec nesejde. Sedím jako desítky milionů lidí na světě za počítačem a přemýšlím, co bude dál a jak se vzniklou situací naložit. Bohužel výchozí bod vypadá asi nějak takto: stále málo dat -> nepřesné predikce -> velká nejistota.

Z mého pohledu nedává v této chvíli smysl babrat se v tom, kdo co řekl a udělal. Zda ta či ona země reagovala rychle nebo pomalu, zda byla přijatá opatření příliš měkká nebo naopak tvrdá, efektivní či neefektivní. Pokud v raných fázích nákazy neaktivujete důmyslný, roky vylepšovaný systém á la např. Taiwan (viz. tato sada opatření), skočíte zřejmě vždy v bodě, ve kterém se nacházíme v Evropě nyní. Každopádně na analýzy a přepisování pandemických plánů bude spousta času později.

Jako lidstvo (ani se mi nechce mluvit o národech či státech, protože v tomhle jedeme všichni společně jako lidská rasa) se asi shodneme, že se momentálně nacházíme v defenzivní, možná lze říct ústupové fázi. Aktuálně se snažíme (skrze nařízení vlád) eliminovat počáteční škody, zpomalit šíření viru a zamezit celkovému kolapsu společnosti. Tomu dýchá nebezpečně na záda kolaps ekonomický, no problémy musíme řešit jeden po druhém. Na ekonomiku přijde řada ihned poté, co dostaneme z ohniska požáru nádoby s plynem.

Jejich výbuch by nás mohl rozložit na atomy. Defenzivou tedy podle mě správně začínáme, nicméně brzy bude potřeba položit na stůl plány útoku a hlavně adaptace. Naše imunitní systémy takto už pracují. Nejdříve čelily bezprecedentnímu útoku, aby ve většině případů (bohudíky) dosáhly převahy a skrze ni vrátily celé tělo do rovnováhy. Adaptovaly se. Úkol nás lidí jako celku tzn. lidské společnosti bude stejný. Eliminovat ztráty v počátcích a najít způsob, jak se naučit s novou vysoce nakažlivou chorobou žít.

Součástí nejistoty zmíněné v úvodu je totiž i zcela reálný scénář, že nový typ koronaviru tu s námi bude velmi dlouho, ne-li napořád. A bohužel časem přijdou další, zákeřnější. Některé scénáře počítají s tím, že bez ohledu na tvrdost přijatých opatření se novou nemocí nakazí 40 – 70% světové populace, což při průměrné vymodlené úmrtnosti okolo 1% (zatím se pohybuje od půl procenta do vyšších jednotek procent) značí obrovské lidské ztráty a tvrdý dopad na chod celé společnosti.

Adaptace tvůrčí silou

V defenzivní fázi jsme posadili na zem letadla, zastavíme vlaky, autobusy, zavřeme obchody, kina, restaurace, divadla, a nakonec zavřeme všechny doma. Možná na doporučení Honzy Bárty a dalších zastavíme na tři, čtyři týdny prakticky vše. Udělala to Itálie, Španělsko, Česko, možná Slovensko, Rakousko a další země. Pokud to však neudělají všichni a všude, co se stane potom? Zemře koronavirus hladem na nedostatek hostitelů? Zmizí z povrchu zemského? A jak dlouho to bude trvat?

Můžeme si dovolit zastavit prakticky veškerý pohyb na několik měsíců? Zmáčknout tlačítko a říct, sorry, vypínáme? Jak dlouho bude v takovém případě trvat, než firmám dojdou peníze, propustí zaměstnance a hned na to dojdou peníze lidem? Co bude s těmi miliony lidí, kteří pracují ve službách, v cestovním ruchu, v retailu? Stáhnout se na měsíce nebo roky do ulity není řešení. Jasně, třeba budeme mít štěstí a vakcína vznikne dřív než za rok nebo rok a půl. A snad bude dostatečně účinná.

I když nejsem studovaný ekonom, dovolím si tvrdit, že evropská/světová ekonomika, na kterou jsme všichni úzce navázaní, 12 nebo 16 měsíců nemá. Třebaže z hlediska likvidity ano, ne z hlediska důvěry. Pár týdnů, maximálně měsíců bez pohybu a firmy se začnou sypat. Koronaviru musíme dát na zadek jinak. Zodpovědností, pochopením, spoluprací, nasazením a kreativitou. Zalézt pod zem pomůže možná ve fázi úvodního šoku, poté musí nastoupit tvůrčí síla. A té my lidé máme víc než dost. Stačí ji v sobě aktivovat.

Našim společným ultimativním cílem v následujících měsících bude zbavit se strachu a vrátit život do ulic. Možná nebude tak bouřlivý a tepající, jak jsme byli zvyklí, ale pokud bude bez překážek proudit zboží a začnou proudit lidé, i když v novém odpovědnějším režimu, naše společnost se vyhne rozvratu a možná naopak vykročí vstříc rozkvětu. Všichni tušíme, že tlak na nekonečný růst a nekontrolovanou spotřebu, kdy produkovaný objem zašlapává do země zodpovědnost a ohleduplnost, musí skončit. A právě nyní nastal ten okamžik.

Otázka za milion zní, jak vrátit život do ulic? Jak přejít z defenzivní do adaptační fáze? Myslím, že nám v tom mohou výrazně pomoci digitální nástroje. Co popíšu na dalších řádcích sice může mnohým připadat jako scéna z Orwellova románu, vždy však záleží na míře dobra, se kterou daný nástroj designujete. Tak jako se jaderná energie dá využít pro destrukci děsivých rozměrů, dá se využít pro bohulibé účely. A ty už dlouho převládají.

Navíc, třeba ve zmiňovaném Taiwanu kousek z Orwella pro blaho všech implementovali, a zřejmě také proto země vykazuje v době globální pandemie pouze okolo 60 nakažených a jediné úmrtí. Viz. např. tento interaktivní přehled.

Vraťme lidi do ulic. Díky GHN

Představte si gigantickou databázi. Říkejme jí Global health network (GHN). Tato databáze, jak ukazuji na přiložené mind mapě, přijímá data z různých zdrojů. Absolutně klíčovým zdrojem dat by měla být dobrovolná registrace nemocných. To znamená, ať chytím cokoliv, jdu na web nebo do appky GHN a pod svým unikátním ID vložím symptomy a získám doporučení na další postup. Jsou-li např. mé příznaky podobné koronaviru, jsem automaticky kontaktován dohledovým národním centrem a je mi zaslán domácí test.

Je-li pozitivní, oznámím tuto skutečnost do GHN a svému lékaři (není-li do GHN lékař automaticky připojen skrze svůj ordinační SW. Toto by měl být cílený stav). V GHN mám tedy uloženu informaci, že jsem pozitivní např. na koronavirus. Přes šifrované zabezpečené spojení poskytuje GHN informace dalším digitálním službám, zejména rezervačním, které budou hrát v infection aware ekonomice důležitou roli. Pokud se totiž budu chtít objednat např. k doktorovi, ale třeba si booknout stůl v restauraci nebo křeslo u nehtařky, budu muset do rezervačního formuláře zadat své unikátní ID z GHN.

Při pokusu o odeslání rezervace systém zkontroluje, zda jsem nahlásil, nebo bylo z jiných zdrojů nahlášeno, že vykazuji symptomy vysoce nakažlivé choroby a na základě toho mě pustí dál nebo zastaví. Omlouváme se, představujete riziko pro ostatní. Zůstaňte doma. Jelikož GHN bude přijímat data také z jiných zdrojů včetně crowdu/davu (Vím, zní to jako práskání, ale pokud se zatím nelze 100% spolehnout na zodpovědnost lidí, nevidím jinou možnost), bude šance na odhalení přenašeče nemoci poměrně vysoká. A bude o to vyšší, do jaké míry budeme zodpovědní v hlášení í mírných symptomů. Bolest hlavy, kašel, sem s tím.

Efekt aplikace filtru fyzického setkávání lidí přes online rezervační systémy a GHN bude dvojí. Nemocný získá okamžitou zpětnou vazbu na svou chorobu ve vazbě na uvedené symptomy, konkrétní doporučení dalšího postupu příp. rovnou automaticky obdrží testovací balíčky.  Notifikace může dorazit i na příslušné úřady či ošetřujícím lékařům. Jakmile budou data v systému, bude s nimi možné dále pracovat, a to i ve vazbě na další data (prostor pro ML, AI). Byznys (služby, obchody, pořadatelé akcí apod.) potom získá určitou míru jistoty, že neposkytuje prostor k šíření virové nákazy. Tím pádem může zůstat v chodu.  

S určitými úpravami lze navíc systém aplikovat i na hromadnou dopravu a další oblasti života. V mých úvahách GHN pracuje ve dvou režimech. Stav nouze, ve kterém se např. v Česku nacházíme nyní, a Běžný režim. V Běžném režimu má GHN pouze informativní charakter, takže např. kadeřnice uvidí, že zákaznice má lehký kašel, který odpovídá obyčejnému sezónnímu nachlazení a sama se rozhodne, zda rezervaci neodmítne. Ve Stavu nouze rezervační systémy přejdou na vyšší režim zabezpečení a budou rezervace dle symptomů přímo blokovat.

Bez rezervace přitom nebude možné vůbec vyrazit z domu. Represe bych z celého ekosystému nejraději vyloučil, bohužel naše společnost se na to nezdá aktuálně dostatečně vyspělá. Tak či tak represe nestojí na straně GHN, nýbrž rezervačních systémů a hlavně na straně úřadů či policie.

Jak jsem napsal v úvodu. Berte, prosím, řádky výše jako úvahu motivovanou jedinou věcí: Být ohleduplnější a zodpovědnější vůči ostatním, dostat co nejrychleji život zpátky do ulic a přitom ideálně nikoho neohrozit. Musíme navíc počítat i s alternativou, že se koronavirus vrátí, nebo vyklidí pozice, ale uvolní prostor jiným, třeba daleko horším virovým pandemiím. A jelikož souzním s myšlenkou legendárního šéfa Intelu,  že jenom paranoidní přežijí, je dobré vypustit do světa i myšlenky, které možná na první pohled vypadají šíleně.

Jsem připraven koncept GHN dál rozvíjet a diskutovat s ostatními digitálními podnikateli i autoritami. Zároveň počítám s přizpůsobením např. našeho rezervačního systému Glamora Booking pro tento účel a blaho společnosti jako celku.

S úctou Libor Zezulka  

Zajímavé odkazy


Zapojte se do digitální revoluce

kontaktujte nás